Insomnie

Noc? V nedohlednu. Svěží, téměř neznatelná vůně a pohled na bělostné povlečení. Spí. Já nesním, bdím a blouzím; mé noci jsou těžkopádné; všechny tužby a strachy se zde slučují v jednu pomíjivou, ale vždy se vracející insomnii. V myšlenkách se stále vracím - jsou to čtyři roky; čtyři měsíce; čtyři dny. Čas utíká mezi prsty, mezi zuby, mezi kotníky, proplouvá, tiše, nenávratně, každou vteřinu je svět blíž svému konci, a stejně tak já.
Chci jen zase slyšet ten divný hlas a necítit se sama.